MALLONGE EL HISTORIO DE LA KLUBO

KRÁTCE Z HISTORIE KLUBU

Komencon de aktivadoj de la esperantistoj en Přerov oni datiĝas de la jaro1922, kiam en salono de la Akcia Bierfabriko en Přerov versimile estis unuafoje parolite pri Esperanto. Malgraŭ tio en broŝuro “Esperanta Movado en Moravio” el la jaro 1914 estas la unua mencio el la 27.5.1912 pri Dua Moravia Renkonto de la Esperantistoj (kiun ankaŭ dokumentas ekzistanta foto), kiel preparo por la 8-a Universala Kongreso de Esperanto en Krakovo. Tiun renkonton partoprenis delegito de UEA s-ro Josef Krejčiřík. Pluaj ĉeestantoj estis s-roj Karel Bortl, František Černoch, Vlad. Dokládal, Otakar Odložilík, Otakar Slováček, Richard Švrdlík kaj Jan Vignati. Informan alparolon prezentis Josef Krumpholc el Bystřice pod Hostýnem.

En la jaroj 1917-1919 instruis Esperanton fervojista inspektoro kaj la kurson partoprenis kelkaj membroj de Esperanto-societo en Přerov, inter ili ankaŭ f-ino Hrabálková kaj s-ro Karel Klüger, kiu en la jaro 1919 organizis kurson de Esperanto en Laborista Domo en strato Šířava.

Por la jaro 1921 estis kunvokita la 13-a Universala Kongreso (UK) al Prago. Direktorio de Ĉeĥoslovakaj Ŝtataj Fervojoj (ČSD) en Olomouc donis al ĉiuj fervojistoj la eblecon, precipe al konduktoroj, partoprenadi kursojn de Esperanto. En la marto 1921 malfermis la E-kurson por la fervojistoj en Přerov la fervojista konsiliano s-ro Řebíček. Instruis s-ro Prof. Josef Krejčiřík, delegito de UEA en Přerov.

La ĉefaj iniciatoroj de la fondo de E-Klubo (plue nur EK) en Přerov estis la instruisto – direktoro s-ro Josef Krumpholc, kiu apartenis inter ĉefajn pedagogojn (nask. 19.10.1870 en Hradčany na Moravě), eminenta parolanto, kiu tre kontribuis al la sukcesa elekto de T. G. Masaryk en Monarĥian Parlamenton por Social-demokrata Partio. Kune kun instruisto Theodor Čejka li eldonadis Esperantajn lernolibrojn kaj gazetojn: Ĉeĥa Esperantisto, Internacia Pedagogia Revuo kaj Esperanta Vortaro. Fine de sia instruista kariero li estis administratoro de Popola Lernejo de Jan Blahoslav en Přerov. Dum la Unua Kongreso de Ĉeĥoslovaka Instruistaro, okazinta la 1-3.7.1920, li prezentis kontribuaĵon “Lernejo kaj Esperanto”.

Lia intima kunlaboranto estis la instruisto – direktoro s-ro Theodor Čejka (nask. 10.1.1878 en Bystřice pod Hostýnem). Li estis tre grava propagandisto de Esperanto kaj eldonanto de Esperantaj lernolibroj kaj gazetoj. En la jaro 1900 li eldonis sian lernolibron, enhavantan vortareton Ĉeĥa-Esperantan kaj Esperanta-Ĉeĥan. La lernolibro havis 188 paĝojn kaj ĝia prezo estis 2 Kč (ĉeĥaj kronoj) . La plej grandan eldonkvanton atingis la malgranda, 32-paĝa lernolibro, tre bele aranĝita kaj vendata por 20 heleroj.

Multaj historiaj dokumentoj de Esperanto-Klubo en Přerov estis senrevene perditaj dum la Dua Mondmilito kaj dum la inundo en la jaro 1997. Por kompilo de tiu ĉi konciza kroniko estis uzitaj dokumentoj ĝis nun konservitaj, por kiuj ni dankemas precipe al s-ino Emílie Chmelařová el Přerov, s-ino Anna Grauerová el Krnov kaj al s-ro Prof. Pittner el Teplice nad Bečvou, plue al s-roj Alois Mazáč kaj Richard Jůrka. Pli detalaj informoj pri aktivadoj de la esperantistoj de Přerov estas disponigas la paĝoj Kroniko de Esperanto en Přerov.
 

Počátky činnosti přerovských esperantistů se datují od roku 1922, kdy v sále akciového pivovaru v Přerově bylo zřejmě poprvé promluveno o esperantu. Přesto však v brožuře "Esperantské hnutí na Moravě" z roku 1914 je první zmínka 27.5.1912 o Druhém moravském setkání esperantistů v Přerově (které také dokumentuje zachovaná fotografie), jako příprava na 8. celosvětový kongres esperantistů v Krakově. Na tomto setkání byl přítomen delegát UEA (Universala Esperanto-Asocio) Josef Krejčiřík. Dále přítomni byli: Karel Bortl, František Černoch, Vlad. Dokládal, Otakar Odložilík, Otakar Slováček, Richard Švrdlík a Jan Vignati. Informační promluvu pronesl Josef Krumpholc z Bystřice pod Hostýnem.

V r. 1917-19 vyučoval esperantu železniční inspektor, a tohoto kurzu se zúčastnilo několik členů esperantského spolku v Přerově: slečna Hrabálková, pan Karel Klüger, který v r. 1919 svolal kurz esperanta do Dělnického domu na Šířavě.

Na rok 1921 byl svolán 13. mezinárodní kongres esperantistů do Prahy. Ředitelství Československých státních drah v Olomouci dalo možnost všem svým železničním zaměstnancům, hlavně průvodčím vlaků, navštěvovat kurzy esperanta. V březnu 1921 zahájil kurz esperanta pro železničáře v Přerově pan železniční rada Řebíček. Vyučoval pan prof. Josef Krejčiřík, delegát UEA v Přerově.

Hlavními aktivisty při založení esperantského klubu v Přerově byl řídící učitel Josef Krumpholc, který patřil mezi přední pedagogické osobnosti (nar. 19.10.1870 v Hradčanech na Mor.), vynikající řečník, který značně přispěl k úspěšnému zvolení T. G. Masaryka do Říšského sněmu za soc. demokratickou stranu. Spolu s učitelem Theodorem Čejkou vydávali esperantské učebnice a časopisy: Český esperantista, Internacia Pedagogia Revuo a esperantský slovník. Na závěr své učitelské dráhy byl správcem Obecné školy Jana Blahoslava v Přerově. Na 1. sjezdu čs. učitelstva 1-3.7.1920 přednesl příspěvek “Škola a esperanto”.

Jeho blízkým spolupracovníkem byl řídící učitel Theodor Čejka (nar. 10.1.1878 v Bystřici pod Hostýnem). Byl významným propagátorem esperanta a vydavatelem esperantských učebnic a časopisů. V r. 1900 vydává svoji učebnici, obsahující slovníček česko-esperantský a esperantsko-český. Učebnice měla 188 stran a její cena byla 2 Kč. Největšího vydání dosáhla malá učebnice o 32 stranách, velmi pěkně aranžovaná, prodávaná za 20 haléřů.

Mnohé historické dokumenty týkající se esperantského klubu v Přerově byly nenávratně ztraceny během druhé světové války a také při povodni v roce 1997. K sestavě této stručné kroniky byly použity dokumenty, které se dosud zachovaly, za které vděčíme především paní Emílii Chmelařové z Přerova, paní Anně Grauerové z Krnova a panu prof. Pittnerovi z Teplic nad Bečvou, dále panu Aloisovi Mazáčovi a panu Richardovi Jůrkovi. Podrobnější informace o činnosti přerovských esperantistů jsou k dispozici na stránkách Kroniky esperanta v Přerově.