Roky 1945-1989
1945 Po osvobození se scházejí přerovští
esperantisté pod střechou Vzdělávacího centra v Ekono- mické škole. Prvním
učitelem byl farář Stanislav Boršek, schválený učitel esperanta. Do kurzu
se přihlásilo více než 50 osob. Dalšími vyučujícími byla učitelka paní
Ludmila Kafková a pan Alois Mazáč.
1946 Pro tento rok nebyly nalezeny archivní záznamy o činnosti klubu.
1947-1952 Centrem klubu se stává Klub železničářů
ve vestibulu stanice ČSD. Spolek měl 84 členů a začínala zde vyučovat
železničářka paní Božena Dýčková z Bochoře.
1952 Český esperantský svaz byl zakázán a
rozpuštěn. Přerovský klub pracoval dál. Do klubu přicházejí mladí lidé,
začíná se tvořit “junularo” (mládež), pokračují kurzy esperanta. Pan
Richard Jůrka navázal kontakt s významným esperantistou Theodorem Čejkou,
který trval až do úmrtí Th. Čejky v roce 1957. Pan Jůrka absolvoval kurz v
Letní esperantské koleji v Doksech u Máchova jezera.
5
1953
V městském parku Michalov byla uspořádána konference esperantistů za
účasti 260 osob z celé republiky. Esperantisté z Brna zahráli divadlo
“Ondra a drak”. Na vojně v Přerově sloužili dva nadšení esperantisté z
Ostravy – Drahomír Kočvara a Josef Čermák, kteří zde vyučovali esperanto.
Esperantisté se scházeli v Klubu Železničář až do roku 1956. Pro
rekonstrukci klubu kroužek odešel do Závodního klubu Pivovar pod vedením
pana Richarda Jůrky. Skupina esperantistů z klubu přerovského pivovaru
navštívila Theodora Čejku (viz foto na následující stránce). Pět členů
klubu se zúčastnilo letního kurzu esperanta v táboře v Žimrovicích u
Opavy.
1954 Patnáct členů esperantského klubu pivovaru
absolvovalo Letní kolej esperanta v Doksech u Máchova Jezera. Pořádány
byly výlety do přírody, navštívení poutního místa sv. Hostýna a setkání v
esperantských klubech v Brně, Olomouci, Ostravě a Frýdku-Místku při účasti
na jejich uměleckých a slavnostních večerech.
1955 V tomto roce navštívil klub bulharský
žurnalista a básník pan Cango Murgini, který měl přednášku o Bulharsku ve
velkém sále pivovaru.
1956 V tomto roce vzniká kroužek esperantistů při Závodním klubu Přerovských strojíren pod vedením Vladimíra Vymětala a Bohumila Horáka. Kurz v Klubu Přerovských strojíren měl 63 žáků. Vyučoval pan Bohumil Horák. Po jeho onemocnění jej zastoupil pan František Svačina z Lanžhota. Oba esperantské kroužky v ZK Pivovaru a ZK Přerovských Strojíren pracovaly paralelně se stejnými cíli. Deset členů EK Pivovaru se zúčastnilo Letní koleje esperanta v Doksech u Máchova jezera. Během roku se realizují přátelská setkání v esperantských klubech v Brně, Olomouci, Ostravě a v Esperantské kavárně ve Frýdku-Místku. Mládežnická skupina (junularo) se rozrostlo o studenty z Lipníka nad Bečvou, Drahotuš a Hranic na Moravě. 5
Návštěva u Th. Čejky v Bystřici pod Hostýnem v r. 1953. Stojící od
leva: Alois Mazáč, Jaroslav Karhan, Anna Jůrková, Čejková, František
Pavelka, Richard Jůrka (uprostřed), Emílie Chmelařová. Sedící: Milan
Bednařík, Theodor Čejka
1957 Čile a úspěšně probíhá kurz esperanta pro 25
začátečníků v závodním klubu Přerovského pivovaru. Kurz pro pokročilé
navštěvuje 15 osob. Esperantský kroužek a oba kurzy obětavě vede pan
Richard Jůrka. Čtyři členi se zúčastnili Letní koleje esperanta v Doksech.
Nově vloni zřízený esperantský kroužek při závodním klubu Přerovských
strojíren vede pan Vladimír Vymětal.
1958 Přerovští esperantisté přeložili část
Manifestu míru a 800 kusů odeslali do 55 zemí. Také byla uspořádána
podpisová akce na výzvu Alberta Schweitzera, bojovníka za mír. Podpisové
archy byly odeslány na výbor Alberta Schweitzera a na Organizaci spojených
národů.
5
1959 Pan Vymětal a pan Horák se zúčastnili 44.
celosvětového kongresu esperanta ve Varšavě, věnovaného zakladateli
esperanta L. L. Zamenhofovi. Pan Chytil se zúčastnil Letního
esperantského tábora v Červené nad Vltavou. Přerovští esperantisté
přeložili program výroby Přerovských strojíren do esperanta. V říjnu
uspořádali výstavu dětských kreseb z Japonska. Výstavu otevřel japonský
žurnalista Kei Kurisu. Hostem klubu byl také bulharský profesor Simeon
Hesapčiev. Dětské kresby na téma “Děti kreslí mír” z přerovských škol
esperantisté zaslali do Japonska.
1960-1962
Pro toto období nebyly nalezeny archivní záznamy o činnosti klubu.
1963 Členové kroužků se zúčastnili podpisové akce
na zavedení esperanta do škol a mezinárodních jednání. Akci uspořádal
Český esperantský výbor ve spojení s Organizací spojených národů a
Uneskem. Akce měla úspěch a potvrdilo to zavedení esperanta do škol v
Maďarsku a Bulharsku. Na počest 40. výročí esperantského hnutí v Přerově
se uskutečnila konference severomoravských esperantistů v Hotelu Strojař.
48. celosvětového kongresu esperantistů v Sofii se zúčastnili tři členové
(mezi nimi pan Chytil a pan Vymětal).
1964-1965 Pro toto období ne-byly nalezeny
archivní záznamy o činnosti klubu.
1966 51. celosvětového kongresu v Budapešti se
zúčastnili přerovští esperantisté: Chytil, Jakubec, Jůrka, Keclík,
Mazáč, Stoklasa, Vymětal a paní Černá.
5
1967-1968 Pro toto období nebyly nalezeny archivní
záznamy o činnosti klubu.
1969 K třistaletému výročí smrti J. A. Komenského
přeložili přerovští esperantisté publikaci “Komenský věčně živý” a
podíleli se na překladu životopisu Marie Kudeříkové a jejích dopisů z
vězení.
1970-1972 Pro toto období nebyly nalezeny archivní
záznamy o činnosti EK.
1973 6. října se uskutečnila oslava 50. výročí
esperanta v Přerově. Slavnost se konala v sokolovně za účasti 70
esperantistů, kteří vyslechli zprávu pana Jaroslava Tomčíka o začátcích
esperanta v Přerově a o zakladatelích Josefu Krumpholcovi a Theodoru
Čejkovi. Esperantisté pomáhali bezplatně na vybudování nového závodního
klubu Přerovských strojíren. Cekem odpracovali 400 hodin.
1974 Pan Ludvík Chytil se zúčastnil 59.
celosvětového kongresu esperantistů v Hamburku, kde rozdal 58 brožur o
lidické tragédii a další brožurky o J. A. Komenském a o městě Přerově.
1975 Slavnostně byl otevřen nový Závodní klub
Přerovských strojíren. Při příležitosti 85. narozenin paní Emílie
Chmelařové ji navštívili dva vedoucí klubu (Chytil, Vondráková) a předali
ji přání a dárkový koš.
5
1976 26. února bylo rozloučení s Prof. Vladimírem
Kopřivou. V září byl v Přerově uspořádán esperantský kongres železničářů.
Pozdravil ho tehdejší starosta (ONV) pan Jambor, který pochvalně zhodnotil
mírovou a záslužnou práci přerovských esperantistů. Hosté z Rakouska,
Německa a Švýcarska si prohlédli město Přerov.
Členové klubu v parku Michalov v Přerově
1977 Tento rok je ve znamení cestování. V únoru se
dva členové zúčastnili aktivu ve Wrocławi, deset členů turistických dnů v
maďarském městě Szombathely. Mírový pochod v polském Kielci a Międzygórze
absolvovali dva členové. Jeden člen se zúčastnil soutěže “Co víš o místech
polského protifašistického boje”.
1978 Jedenáct členů se zúčastnilo přednášky dr.
Imre Ferenciho o 62. celosvětovém kongresu v Reykjaviku. Dva členové
absolvovali mírový pochod v Jablonci nad Nisou. Tři členové pracovali na
letním táboře esperantistů v Lančově. Z podnětu Okresního mírového výboru
klub navštívilo 15 zaměstnanců panelárny v Budapešti pod vedením pana Gézy
Boldoka. Prohlédli si Přerovské strojírny a odborné učiliště. Zároveň se
uskutečnilo přátelské setkání s předsedou ROH (Revoluční odborové hnutí)
Josefem Trefilíkem, předsedkyní Závodního klubu Marií Schönweitzovou a
předsedou Mírového výboru Františkem Sedláčkem. Celá skupina navštívila
vesnici Javoříčko a tamější jeskyně. Během roku byl přičiněním
esperantistů proveden dabing esperantské verze k filmu “Ve znamení
Neptuna”.
5
1979 Na únorovém zasedání Výboru ČES (Českého
esperantského svazu) byla zvolena členkou ústředního výboru paní Jiřina
Vondráková. Na setkání obránců míru v Pardubicích předseda Ludvík Chytil
obdržel čestný odznak celosvětového mírového esperantského hnutí za svou
dlouholetou obětavou činnost. Odbor propagace Přerovských strojíren s
esperantským klubem vydal esperantskou vlajku se svým výrobním programem.
V Jablonci nad Nisou mezi čtyřmi sty účastníky mírového pochodu bylo i
deset členů klubu. V rámci vzájemného poznání navštívilo klub osm členů
esperantské skupiny z maďarského města Szombathely a osm našich členů
navštívilo zase toto jejich město. Na pozvání přijel pan Drahomír Kočvara
a udělal besedu o 64. celosvětovém kongresu v Lucernu. Dva členové (Chytil
a Filip) úspěšně absolvovali kurz pro učitele esperanta.
1980 Dva členové se zúčastnili 65. celosvětového
kongresu ve Stockholmu. Své dojmy napsali do závodního časopisu Strojař
pod názvem “Esperantisté, společenská moc ve světě”. Naše řady opustila
spoluzakladatelka klubu paní Emílie Chmelařová (ve věku nedožitých 90
let).
1981 Esperantský klub má 36 členů a 17 dětí, které
se zúčastnily kurzu esperanta v Letním esperantském táboře (Somera
Esperanto-Tendaro) v Lančově se závěrečnou zkouškou kategorie A a obdržely
diplomy o absolvování kurzu. Ve školním roce 1981 navštěvovalo 27 žáků
výuku esperanta v pionýrské skupině Základní školy Velká Dlážka Přerov.
1982 Klub má 36 členů, pokračuje jak ve výuce
esperanta, tak i ve spolupráci s kluby v Olomouci a Hranicích. Rovněž
pokračuje kurz esperanta v ZŠ Velká Dlážka Přerov.
1983 Esperantský klub oslavil 60. výročí svého
založení. Gratulaci zaslaly mino jiné i esperantské kluby z Maďarska
(Budapešt), Litvy (Klaipeda) a dalších zemí. Klub má 46 členů. Pokračuje
výuka esperanta v pionýrké skupině ZŠ Velká Dlážka. Na závěr roku byla
uspořádána výstava dětských kreseb trvající do poloviny ledna 1984.
1984 V polovině ledna byla ukončena výstava
dětských kreseb. Výstavu shlédlo 2700 žáků a dospělých. V kulturním
programu vystoupila jako host pražská umělkyně Eva Seemanová, která
spolupracovala s filmovým kroužkem Závodního klubu a v esperantu namluvila
text “Poselství kresby”. Film vznikl podle knihy Hirošima-Nagasaki. Pěkné
zážitky měli členové v zábavné konversaci s umělkyní E. Seemanovou,
básníky Jiřím Karenem z Prahy a Jaroslavem Mazáčem z Přerova. Během roku
pro občany bylo provedeno 19 přednášek. V červnu byl tradiční výlet na
horu Čantoryji na setkání českých, polských a slovenských esperantistů.
5
1985 Nyní spolek nadále pracuje jako místní
skupina Českého esperantského svazu. Na základě usnesení Ústřední rady
odborů uzavřela dne 2. ledna 1985 místní skupina ČES se závodním klubem
Přerovských strojíren dohodu o činnosti. Místní skupina Přerov bude
zajišťovat překlady do esperanta dle požadavků Záv. klubu. Závodní klub
poskytne bezplatně místnost pro schůzky v budově TJ Spartak Přerovských
strojíren (kavárna). V roce 1985 pracovala místní skupina pod vedením
sedmi-členného výboru: Chytil, Filip, Vondráková, Filipová, Studený,
Zlámalová, Komínek. Činnost byla bohatá. Šest členů se zúčastnilo výroční
schůze v Olomouci, šest mládežníků týdenních lyžařských dnů v Krkonoších,
dva členové plesu v České Třebové, jeden mládežník družebního setkání v
Berlíně, pan Studený se zúčastnil mezinárodního kongresu mládeže v
Eringerfeldu. V červnu úspěšně složilo 13 členů zkoušky pro pokročilé.
Čtyři členové byli na týdenní esperantské univerzitě v Gyule. Dva členové
(Vondráková, Chytil) pracují v ÚV Českého esp. svazu. Bylo provedeno sedm
přednášek pro mládež a veřejnost. Pan Tomíšek pracuje jako předseda svazu
železničářů a je dopisovatelem novin. Vyšlo 47 článků v tisku.
Kurz esperanta vede pan Ludvík Chytil (poslední v levé řadě)
1986 Do výboru místo sl. Zlámalové byl zvolen pan
Emil Kohoutek. Vyučuje se ve třech kurzech. Pionýrský vede pan Studený,
začátečnický pan Chytil, kurz pro pokročilé vede pan Filip. Skupina má 48
členů. Pět členů se zúčastnilo setkání u esperantského stromu ve Velkých
Losinách. V listopadu místní skupina zorganizovala dvoudenní seminář
Českého esperant. svazu pro členy ÚV, vedoucí kroužků a místní skupiny
ČES. Naše místní skupina zde promítla propagační filmy Přerovských
strojíren v esperantu a program “Ni parolas Esperante – Hovoříme
esperantsky” s diapozitivy.
5
1987 Pan Filip vede magnetofonovou službu ČES. V
tomto roce slavíme 100. výročí vydání první esperantské učebnice a vzniku
esperanta. K tomuto výročí vysadili členové 100 smrčků u koupaliště Laguna
a proběhlo několik besed. Došlo ke změně názvu, místo Místní skupina ČES
jsme základní organizace (dále jen ZO). Na oslavu stého výročí esperanta
se ve Varšavě konal 72. celosvětový kongres esperanta. Zúčastnil se ho pan
Ludvík Chytil. Z výboru odešla paní Lošťáková a Jiří Studený. Tři členové
se zúčastnili sjezdu Obránců míru v Pardubicích. Byla přednáška na téma
úmrtí dr. Zamenhofa a členů jeho rodiny, kteří zahynuli během 2. svět.
války v koncentračním táboře. Oslav 75. výročí esperanta v Olomouci se
zúčastnilo 8 členů z Přerova. V srpnu v předsálí kina Hvězda byla
instalována výstava “100 let esperanta”. Výstava trvala tři týdny. Naši
členové pomáhali při přípravě sjezdu ČES v Olomouci i jako pořadatelská
služba. Provozní oddíl ČSD udělil za dopisovatelskou činnost panu
Tomíškovi čestné uznání. V časopisu “Hlas revoluce” vyšly dva články o
esperantistech, kteří bojovali proti fašismu.
1988 Naše ZO má 52 členů. Výbor zůstal pětičlenný.
Na výroční schůzi byl vzpomenut J. A. Komenský, který byl předchůdcem
mezinárodního jazyka. Pan Chytil se zúčastnil 11. mírové konference MEM
(Mondpaca Esperantista Movado) v Budapešti. Pan Tomíšek se zúčastnil
Mezinárodního kongresu železničářů – esperantistů (IFEF) ve Vídni. V den
výročí úmrtí dr. Zamenhofa položili členové věnec k jeho pomníku v
Silbervaldu. Dne 6. května jsme se rozloučili v Kojetíně s naším členem
panem Vladimírem Vymětalem. Členové klubu se zúčastnili výroční konference
ve Valticích. K různým výročím esperanta se konaly přednášky pro školy i
veřejnost.
1989 Ke konci roku měla naše ZO 63 členů. Výbor
byl rozšířen na sedmičlenný. Hlavní činnost spočívala ve výuce esperanta.
Pan Chytil jako člen Socialistické akademie měl 18 přednášek cestopisných
z esperantských kongresů. Naše řady opustil pan Miroslav Pikner. Předseda
se zúčastnil rozloučení na hřbitově v Olomouci s paní Mohaplovou. Pan
Tomíšek byl na 41. kongresu IFEF v Salou ve Španělsku, a také se zúčastnil
výroční konference tří zemí v Rakousku. Tři členové se zúčastnili 74.
celosvětového kongresu esperanta v Brightonu v Anglii. V Havířově byli dva
členové na 20. výročí založení ČES.
