KRONIKA ESPERANTA V PŘEROVĚ

Roky 1990-2002

1990 Sametová revoluce v minulém roce celkově změnila politickou situaci. ZO opět převzala název Esperantský klub. Zúčastnili jsme se výročních schůzí družebních kroužků v Olomouci a Prostějově.

1991 Kvůli vysokému měsíčnímu nájmu 100 Kčs musel EK opustit klubovnu Spartak PS. Přestěhoval se do Odborného učiliště na Šířavě. Klub má 49 členů. Pan Tomíšek se zúčastnil výroční konference IFEF v Jugoslávii a získal pohár za 3. místo v běžeckých závodech. Pan Chytil pomáhal s organizací IFEF kongresu v Olomouci. Program kongresu obohatil svým zpěvem dětský sbor Přerováček. Pan Chytil realizoval 18 přednášek na školách a pro veřejnost. Na oslavě 30. výročí založení esperanta v Gliwicích přednášel o ČSFR. Tři členky se zúčastnily zájezdu do Švýcarska, Rakouska a Lucemburska. Bylo napsáno 40 informačních článků do závodních i okresních novin. Manželé Filipovi se zúčastnili Letního esperant. tábora (LET) v Lančově. Hosty EK byli esperantisté z Polska, Dánska a Německa. Čtyři členové se zúčastnili ukončení roku v Ostravě. Na výroční schůzi byli přítomni členové z Ostravy, Prostějova a Olomouce. 5

1992 K 1. lednu měl klub 43 členů. Na únorovém plesu v České Třebové byli čtyři členové klubu. Na 12. setkání hudebních souborů, které se konalo pod heslem “Esperanto mostem mezi národy” v Toruni (Polsko), se pod vedením pana Chytila zúčastnila soutěže kapela “Lučina”, řízená dirigentem Jaroslavem Odstrčilem. O tomto setkání souborů vyšel článek v esperant. novinách “Heroldo de Esperanto”. Členové se zúčastnili výročních schůzí v Olomouci a Prostějově. Při sepisování nájemní smlouvy měl ředitel Učňovské školy požadavek 20 Kč nájemného za 1 hodinu. To bylo nepřijatelné, proto se EK 8. října přestěhoval do jazykové školy Obchodní akademie. U příležitosti 400. výročí narození J. A. Komenského (28.3.1592) EK zorganizoval ve spolupráci s Železničářskou sekcí “Jarní setkání” ve dnech 3.-5.dubna v Přerově. Pan Tomíšek získal stříbrný pohár za druhé místo v běžeckém závodě v Rakousku. Bylo provedeno několik přednášek. Velmi zajímavé byly dvě besedy pana Studeného z jeho cesty do Švýcarska, San Marina, Rakouska a Lichtenštejnska, doprovázené barevnými diapozitivy.

1993 V tomto roce EK slavil své sedmdesátileté trvání. Této práci se věnovalo mnoho úsilí. Paní Libuše Filipová zahájila 25. října tyto oslavy, na kterých zazpívala paní Štěpánka Poulová tři písně. Dr. Vlad. Mohapl měl přednášku o práci “Moravských pionýrů”. Pan Kvido Janík provedl přednášku o 82. celosvětovém kongresu esperanta v Adelaide (Austrálie), doprovázenou videofilmem. Odpoledne byla informační beseda z klubů, prohlídka města Přerova a muzea J. A. Komenského. Přednášky jako každoročně se prováděly na školách a v klubech. Účast byla také na tradičním setkání na hoře Čantoryji. 5

1994 Někteří členové absolvovali schůzí družebních kroužků v Olomouci, Prostějově a v Šumperku-Velkých Losinách. Několik členů se zúčastnilo plesu v České Třebové. Paní Filipová se zúčastnila dvoudenního setkání přátel přírody ve Skokovech. Čtyři členové byli na setkání v Opavě a na výletu “Po stopách osvobozovacích bojů ve Slezsku”. Manželé Filipovi navštívili své přátele v italském městě Sestri Levante a také si prohlédli Pisu, Janov a okolí. Čtyři členové tradičně vystoupili na horu Čantoryji. Členové také pomáhali během kongresu SAT ve Strážnici. Manž. Filipovi zde prodávali esp. knihy. Po kongresu hostili francouzskou rodinu z Nantes. Členem EK se stal předseda Katolické sekce Českého esperantského svazu (IKUE) pan Miloslav Šváček, který od roku 1991 organizuje katolické esperantské tábory v Sebranicích u Litomyšle. Letošního dvoutýdenního tábora se zúčastnili manželé Dudovi a rodina Studených. Pan Šváček také vydává od roku 1991 časopis Katol. sekce ČES “Dio Benu” (Bůh žehnej). V červenci se pan Šváček zúčastnil 10. ekumenického esperant. kongresu v polském Gostyňu. Čtyři členové EK se zúčastnili třídenní konference ČES v České Třebové (4.-6.11), dále setkání na Kunětické hoře, IFEF v Poděbradech (16.-18.9.). V tomto roce jsme se rozloučili s dlouholetou členkou paní Josefou Chytilovou.

1995 K 1. lednu měl EK 39 členů. Na žádost bylo zrušeno členství sedmi členům. V březnu na pozvání klubu přijela japonská esperantistka paní Kikusima Kazuko (Chryzantéma), která měla přednášku o Japonsku a Mongolsku. 4. dubna byl požádán Městský úřad o pojmenování nebo přejmenování ulice na ul. Esperanto nebo D-ra Zamenhofa. Žádosti nebylo vyhověno. Je navázána spolupráce mezi polským městem Knurówem a Přerovem. Je vydána vlaječka esperanta dle návrhu pana Krejčíře za finanč. přispění Českomoravské opravny ČD. Městský úřad vydal publikaci o Přerově a klub dodal překlad v esperantu. Byla také přeložena informační publikace o hradu Helfštýně. Pan Lad. Částečka a Ant. Krejčíř začali pracovat na kronice Přerovského esperantského klubu. Pan Šváček byl hlavním organizátorem 48. kongresu IKUE v Olomouci, kde byl zvolen prvním místopředsedou IKUE (Mezinárodního svazu katolických esperantistů). Několik členů EK se zúčastnilo kongresu, také pomohli jako průvodci při prohlídce městských pamětihodností. V srpnu pan Šváček zorganizoval pátý katolický esperant. tábor v Sebranicích, kterého se zúčastnila rodina Studených. 5

1996 Manželé Filipovi byli na jazykovém semináři v Přelouči. Pan Chytil se zúčastnil výročních schůzí v Ostravě a Prostějově. Rodiny Krejčířova a Částečkova byly na lyžařském týdnu v Desné. V dubnu byla instalována výstava ve Varšavě “Od Komenského k Zamenhofovi”. Materiály zapůjčil pan Dr. Hýbl a pan Ladislav Fiala zajistil instalaci výstavy ve Varšavě za pomoci své manželky paní Haliny Ziółkowské. V červnu jsme byli na tradičním setkání s esperantisty z Polska a Slovenska na Čantoryji. Poslední den v červnu přijelo 35 esperantistů z polského Gorzówa. Pan Chytil jim dělal průvodce po turistických zajímavostech Moravy. K panu Chytilovi přijel na pozvání Carlos da Silva s rodinou z Brazílie z města Vitório. Navštívili muzeum, pivovar, měli setkání s panem starostou, navštívili skanzen v Rožnově. V tomto roce se konal 81. celosvětový kongres esperanta v Praze. Dva přerovští espe-rantisté zde také organizačně pomáhali (Chytil, Tomíšek). Tito členové se zúčastnili školení v Nymburku a Praze. Kongresu se zúčastnilo 10 členů klubu. Na kongrese řídil pan Šváček zasedání IKUE (Mezinárodního sdružení katolických esperantistů) a zajistil pro účastníky kongresu esperantskou mši sv. na Vyšehradě, kterou celebroval v esperantu biskup Karel Otčenášek. Po ukončení kongresu, na pozvání pana Carlose, pan Chytil odjel na 3 měsíce do Brazílie. Panu starostovi Dr. Petru Dudkovi přišlo mnoho děkovných dopisů za prospekty o Přerově. Mateřská škola v Troubkách má prostřednictvím esperanta družbu se školkou v Chatearoux ve Francii. V prosinci byl ve Vídni v polském informačním středisku uspořádán večer dr. Zamenhofa. Redaktorka Rádia Vídeň natočila rozhovor s panem Tomíškem. Manželé Filipovi vyučovali v penziónu “Espero” ve Skokovech a s panem Tomíškem byli na 48. kongresu IFEF v Haagu. V srpnu pan Šváček organizoval šestý katolický esp. tábor v Sebranicích, kterého se zúčastnila rodina Studených. 5

Setkání moravských a slezských esperantistů v Přerově 25. října 1997 v roce 85. výročí Druhého moravského setkání esperantistů v Přerově 27.5.1912. Vzpomínkové setkání po 85 letech uspořádaly v klubovně sokolovny esperantské kluby Přerov, Prostějov a Olomouc. Přítomní jsou hosté z Čech a Polska – předs. PES Stanisław Mandrak a Aleksander Zdechlik. 5

1997 Tento rok bohužel nebyl tak úspěšný jako minulý. Přišel tragický den 7.7., kdy přerovský okres zasáhla povodeň. Záplava zatopila naši klubovnu a znehodnotila 30 esperant. knih, všechny časopisy, některé pokladní deníky, a bohužel i výroční zprávy klubu. Pan Krejčíř a pan Zmarzliak přišli o své domy. Pan Chytil, Kohoutek a paní Dzuňová byli vytopeni do výše 1 metru. Na pozvání pana Chytila hostil klub po dobu jednoho měsíce mladého pána Caia, syna pana Carlose da Silva z Brazílie. Byl přijat panem starostou města, navštívil muzeum J. A. Komenského a další pamětihodnosti města, hrad Helfštýn, Javoříčské jeskyně a Prahu. Jeho cesta pokračovala za doprovodu paní Filipové do Vídně, do největšího esperantského muzea. Redaktorka vídeňského esperantského vysílání s ním natočila rozhovor. Byl realizován autobusový zájezd do Varšavy na výstavu “Od Komenského k Zamenhofovi”, na které se podílelo muzeum J. A. Komenského v Přerově a náš klub. Tato výstava byla i v Praze. Jejího zahájení se zúčastnil Dr. Hýbl a dva členové klubu (Chytil, Jemelka). Pan Tomíšek byl na kongrese IFEF (Mezinárodní federace esperantistů železničářů) v Košicích zvolen do výboru této organizace. Pan Filip byl zvolen na 3. mezinárodním kongrese zdravotně postižených esperantistů do výboru. Jubilejního 50. kongresu Mezinárodního svazu katolických esperantistů (IKUE) v Římě a Rimini se zúčastnili: Šváček, Studený a Tomíšek. Pan Chytil se zúčastnil kongresu Polského esperantského svazu v Gliwicích. Během roku bylo provedeno 17 přednášek. Náš klub hostil esperantisty z Polska, Brazílie, Slovenska, Německa a Kanady. Pan Miroslav Ludva, náš bývalý člen, který nyní žije v Kanadě, zajímavě vyprávěl o své cestě po USA a Kanadě. Pan Tomíšek vyhrál v konkurenci 40 soutěžících “Co víš o esperantu?” 25. října uspořádaly esperantské kluby Přerov, Prostějov a Olomouc Setkání moravských a slezských esperantistů v klubovně Sokolovny v Přerově (viz obrázek na předposlední stránce).

1998 V červenci uspořádal a vedl pan Šváček, první místopředseda IKUE a předseda Katolické sekce ČES, osmý katolický esperant. tábor v Sebranicích. Také nadále vydává časopis Dio Benu. V srpnu pan Tomíšek se zúčastnil 13. ekumenického esperant. kongresu v Nantes (Francie). V říjnu byla instalována pamětní deska na škole Jana Blahoslava. 5

1999 V roce 1999 měl klub 36 členů. Celou práci řídil sedmičlenný výbor, který se scházel podle potřeby. V březnu byla vzpomínka na pana Josefa Krumpholce, ředitele školy Jana Blahoslava. Zemřel 3.3.1950. V dubnu se zúčastnilo 6 členů konference esperantistů železničářů (IFEF) ve Valticích. Pan Tomíšek se zúčastnil Kongresu Mezinárodní federace esperantistů železničářů (IFEF) v Le Mans (Francie) a schůze rakouských esperantistů ve Vídni v rámci mezinárodního přátelství (SIA). Byl účast-níkem celoroční soutěže Mezinárodní učitelské esperantské ligy (ILEI) ve znalostech esperanta. Umístil se na 3. místě jako nejlepší z České republiky. Pan Šváček uspořádal a vedl devátý katolický esperant. tábor v Sebranicích, kterého se zúčastnila rodina Studených. Dva členové se zúčastnili 90. výročí založení klubu v Prostějově, kde byl odhalen pamětní kámen. V červenci přijela na týdenní zájezd skupina 46 esperantistů z Polska. Pod vedením pana Chytila shlédli zajímavá místa našeho kraje (Olomouc, Helfštýn, Javoříčské jeskyně, Kroměříž, Přerov) a Vídeň. Na 84. celosvětovém kongresu esperanta v Berlíně zastupoval klub pan Chyti. 14. ekumenického esp. kongesu v Gliwicích se v srpnu zúčastnili: Šváček, Tomíšek, Chytil a rodina Studených. Pan Šváček byl opět zvolen prvním místopředsedou IKUE. Na sjezdu ČES v Táboře byl pan Chytil a Tomíšek. Byla vytisknuta velmi zdařilá informační skládačka o esperantu. Během roku bylo provedeno 12 přednášek na téma: Brazílie, Norsko, kongresy v Montpelier a Berlíně. Velmi dobře pracuje svazová sekce katolická pod vedením předsedy pana Šváčka a železničářská pod vedením předsedy pana Tomíška – členů EK. O informační skříňku se starají svědomitě manž. Krejčířovi a pan Částečka. Také velmi dobře pracuje jednatelka klubu paní Vondráková. 5

2000 Klub má 35 členů. Předseda je pan Antonín Krejčíř. Vypracoval návrh na vydání kalendáře na rok 2001. Spolupracuje se základní školou v Troubkách, která se připojila k výzvě “Práva dětí ve světě”. Výzvu zaslali do Chateaurouxu (Francie). Obětem záplav a sesuvu půdy ve Venezuele zaslali soustrastný dopis. Obdrželi od nich děkovný dopis. Pan Šváček v červenci uspořádal a vedl desátý katolický esperant. tábor v Sebranicích, kterého se opět zúčastnila rodina Studených. Také připravil zajímavý autokarový zájezd na 53. kongres IKUE do Itálie a Vatikánu v rámci oslav Milénia 2000. Tohoto kongresu se také zúčastnil pan Chytil, Tomíšek a Studený. Pan Tomíšek, předseda sekce železničářů ČES, zastupoval na schůzi IFEF v Mandrieru (Francie) a v Budapešti české železničáře. Měl zajímavé přednášky o “Vodním lékaři” Vincentu Priessnitzovi a o motorovém vlaku Interpici, vyráběném ve Studénce. Pan Filip, člen redakční rady Svazu esperantistů invalidů, celoročně pracuje na vydávání měsíčního bulletinu Informilo s literární přílohou Anta en (Vpřed). Manž. Filipovi vyučovali esperanto na semináři ve Skokovech. Při výletu do Bruselu navštívili sídlo EU. Paní Filipová byla na 36. pobaltském setkání v Tallinu. Bylo provedeno 9 přednášek. Pan Chytil se zúčastnil setkání pod názvem “Hlaváček jarní” v Ratíškovicích a kongresu IFEF v Budapešti s panem Částečkou. Pan Chytil byl s polskými esperantisty účastníkem zájezdu do Belgie a Lucemburska. V sídle EU v Bruselu se zúčastnil diskuse téměř hodinové. Naše řady opustil dlouholetý člen klubu pan Vladimír Chmelík.

2001 Tento rok byl vyhlášen Evropskou Unií a Radou Evropy jako “Evropský rok jazyků”. V lednu byla otevřena výstava esperanta v rámci neziskových organizací v kině Hvězda za přítomnosti senátorky paní Jitky Seitlové. Pohřbu paní Stanislavy Chrdlové (zástupkyně UEA pro ČR) v Praze se zúčastnili 4 členové. Pan Šváček a manželé Filipovi byli účastníky na oslavě 90. výročí esper. hnutí v Olomouci, konané na městské radnici. Předseda katolické sekce pan Šváček pořádal autokarový zájezd na 15. ekumenický esp. kongres do Záhřebu (Chorvatsko). Kromě něho se kongresu také zúčastnil pan Tomíšek. 86. celosvětového kongresu esperanta v Záhřebu zastupovali klub pan Tomíšek a manž. Filipovi. Pan Šváček v srpnu uspořádal a vedl 11. katolický esperantský tábor v Sebranicích, za opětné účasti rod. Studených. Pan Krejčíř navrhl a připravil kalendář na rok 2002 s úpravou znaku pro mezinárodní kongres handikapovaných esperantistů v Janských Lázních. Podzimní činnost byla poprvé zahájena v nové klubovně na Žerotínově nám. č. 20. 5

2002 Ke konci roku 2002 má klub 34 členů. Velmi aktivní jsou dvě sekce ČES a to katolická (IKUE), pod vedením pana Miloslava Šváčka a železničářská (IFEF), pod vedením pana Jindřicha Tomíška. Oba jsou členy našeho klubu. V únoru 1.2.2002 byla instalována výstava v Informačním centru pod názvem “Neziskové organizace se představují”, která trvala po celý měsíc únor. 6. března byla výroční schůze klubu. Pan Tomíšek realizoval finanční sbírku na zasazení lípy a pamětního kamene v městě Malborku v Polsku. V dubnu pan Tomíšek organizoval železničářskou konferenci IFEF v České Lípě, kde rovněž uskutečnil sbírku na pamětní lípu a kámen. Přispěli i esperantisté z Prostějova. V květnu se zúčastnil pan Chytil setkání u pamětního kamene ve Smetanových sadech v Olomouci. Před tímto setkáním s ostravskými esperantisty byl navštíven Český rozhlas v Olomouci v rámci otevřených dveří. Pan Chytil se zúčastnil schůze neziskových organizací v Olomouci pod názvem “Dobrovolnictví”. V červnu na kongres do bulharského Plovdivu jel pan Tomíšek a místo nemocného pana Chytila jeho přítel pan Aleksander Zdechlik z Polska. V červenci v Kroměříži pod vedením pana Šváčka byl uspořádán 55. mezinárodní kongres katolických esperantistů (IKUE), kterého se aktivně zúčastnili členové EK Přerov (Chytil, Tomíšek, Filip a celá rod. Studených). V září se konala konference sekce IFEF, kterou organizoval pan Tomíšek, klub zastupoval pan Chytil. Slavnostního odhalení pamětního kamene a zasazení lípy v Malborku se zúčastnil pan Tomíšek. V říjnu zástupci klubu se setkali se starostou Přerova panem Jindřichem Valouchem, s kterým projednali oslavu 80. výročí esperanta v Přerově a vydání esperantské brožurky k tomuto výročí. Během roku se uskutečnilo pět přednášek pro žáky a veřejnost. V prosinci pan Šváček jako zástupce klubu byl účastníkem kongresu ČES v Praze.

5

k rokům 1922-1945
k rokům 1945-1989
k rokům 2003-2007